Centrum sytosti

Zažili jste také někdy, že máte dny, kdy si na jídlo ani nevzpomenete a to ne proto, že byste byli tak zavalení prací?Jednoduše není chuť k jídlu. Oproti jiným dnům vám stačí menší porce, nad kterými byste jindy již při pouhém pohledu trpěli. Vonící pekárna, okolo které každé odpoledne cestou domů chodíte, vám nic neříká. V restauraci si dáte jen skleničku vína a víc ke své spokojenosti nepotřebujete. Už se radujete, že se konečně váš život obrací k lepšímu, zdravějšímu způsobu života a stravování. Začínáte se mít dokonce ráda a jste opět spokojená sama se sebou. Těšíte se, jak hubnutí půjde samo. Již druhý či třetí den je ale jasné, že samu sebe opravdu nezměníte. Jste tam, kde jste byla dříve a to je ještě ta lepší varianta. Horší situace přichází tím, že máte nutkání se za ty dva až tři dny „svého štěstí“ dojídat.

V čem je tedy problém?

Centrum sytosti dostávalo více signálů o příjmu potravy a dostatku živin než jiné dny. Kde tedy tuto nebezpečnou oblast v našem těle hledat? Centrum sytosti se nachází v hypothalamu v mozku, blízko regulačních center pro vylučování a regulaci hormonálních a endokrinních pochodů v našem těle. Hned vedle centra sytosti se nachází centrum hladu.

Které pochody v těle ovlivňují toto centrum?

Energetickou rovnováhu našeho těla ovlivňují jednak mechanické signály ze zažívacího traktu, nutriční tedy výživové signály o složení naší potravy, signály termogenní, které poskytují informace o zevní a vnitřní teplotě a neurohumorální signály zprostředkované dosud známými i méně známými hormony našeho těla. Hypothalamus všechny tyto signály zachycuje, zpracovává a stimuluje či naopak potlačuje činnost center sytosti a hladu.

Signály ovlivňující centrum sytosti

• Rozpětí žaludku a střev
• Zvýšená zevní i vnitřní teplota
• Glukóza, aminokyseliny, mastné kyseliny
• Dopamin
• Intestinální peptid PYY
• Peptidy uvolňované ze a zažívacího traktu (cholecystokinin, bombesin, glukagon, enterostatin, somatostatin)
• Leptin
• Ghrelin
• Insulin
• Zvýšená aktivita oblasti, která nás informuje o vjemech z jídla

Jak tedy funguje naše tělo?

Pokud sníme potravu, dojde k rozpětí žaludku. Přibližně za 20 minut dostane centrum sytosti ze žaludku signál, že jsme něco snědli a jsme již sytí. Právě prvních 20 minut je pro nás, kteří rádi jíme, právě tím nejvíce nebezpečným obdobím. Musíme si uhlídat množství snědené potravy pouze vůlí. Tohoto jevu se využívá při bandáži žaludku. Nejen, že sníme menší množství potravy, protože se nám jednoduše do žaludku více nevejde, ale zvýšené rozpětí žaludku signalizuje do centra sytosti, že již více jíst nemusíme. Zároveň se začnou vylučovat peptidy uvolňované ze žaludečního traktu, které nás informují o tom, že bychom již příjem jídla měli ukončit a vedou k pocitu nasycení.

Jak si tedy pomoci?

• ukusovat velmi malá sousta
• používat malou lžičku při jídle
• používat malý desertní talířek
• rozkrojit si housku či rohlík na menší díly, tedy na 2-4 kousky, neukusovat pečivo nikdy celé
• nabírat si na vidličku či lžíci až poté, co spolkneme jídlo
• vědomě si říci: teď bych si ještě sice dala další housku, ale počkám 20 minut, pokud i poté budu mít hlad, sním si ji.

Je obézní člověk gurmán?


Obézní lidé mají častěji oproti běžné populaci zvýšenou aktivitu oblasti, která zpracovává taktilní a chuťové podněty z oblasti jazyka, rtů a úst. Dá se říci, že my, kteří máme sklon k obezitě, jsme opravdu větší gurmáni a rozeznáváme tedy citlivěji a intenzivněji podněty z jídla. Další látka, která ovlivňuje centrum sytosti, je dopamin. Je to právě ta látka v našem těle, která nám zprostředkovává tak libé pocity, když se najíme. Právě dopamin nám způsobuje závislost na jídle. U obézních pacientů bylo prokázáno snížené množství receptoru pro dopamin v mozku. Jídlo jako signál k vylučování dopaminu se tak stává u lidí se sklonem k obezitě důležitým faktorem k pocitu štěstí a uspokojení.